Lze v našich lesích potkat vlka?

Zveřejněno: 21.února 2022

VLK U PŘÍBRAMI

„Řidiči, pozor, v lese u obce Drásov, nedaleko Příbrami, byl sražen vlk," - ohlásil Český rozhlas
Radiožurnál, ve svém dopravním zpravodajství Zelená vlna. 
Na Policii ČR srážka hlášena nebyla. I přesto mě toto téma donutilo k malému zamyšlení a ověření možnosti,
zda je možno v lesích kolem Příbrami potkat vlka. A zda mě případně může ohrozit.

vlk
Vlk je největším zástupcem psovitých šelem, váží 35 až 52 kg. Je dlouhý 150 až 190 cm a vysoký 65 až 80
cm. Na území současné České republiky byl vlk vyhuben na konci 19. století a začátkem 20. století. V
současné době lze hovořit o návratu vlčí populace na území České republiky. Vlk obecný se v posledních
přibližně 10 letech velmi viditelně navrátil do většiny pohraničních regionů ČR. Předpokládá se, že v
současné době v českých lesích žijí desítky vlků a očekává se, že jejich počet ještě poroste. Vlci putují na
velké vzdálenosti a dokážou uběhnout až několik desítek kilometrů za noc, ať už při pohybu po svém
teritoriu nebo při hledání nového. Vlka v současné době mohou v lese potkat i náhodní houbaři nebo turisté.
Poslední době však bývá spatřen již i ve Středočeském kraji.

Před dvěma měsíci byl vlk sražen autem na Táborsku. Sražený vlk tu byl nalezen první prosincový den u
přivaděče u dálnice D3. Vlka nalezli myslivci ze Řípce na Táborsku. Informovala o tom Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR. V lednu 2022 byl nalezen vlk sražený autem na Prostějovsku, poblíž obce Olšany. Na
místo byli přivoláni myslivci a tělo vlka následně převzali opět pracovníci Agentury ochrany přírody a
krajiny ČR.

„Myslivci v poslední době vážně varují před rozšířením vlka obecného. Pokud by došlo k jeho přemnožení,
obávají se, že by mohli vlci být nebezpeční i pro lidi," uvedli Novinky.cz, 24.1. 2022.

Na mé otázky týkající možnosti výskytu vlků na Příbramsku mi zodpověděl pan doc. Ing. Zdeněk
Linhart, CSc., autor, vysokoškolský učitel, předseda Mysliveckého spolku Dublovice.

Jaký je Váš názor možný výskyt vlků v okolí Příbrami?
Mají tu co žrát. Vlk myší populační explozi nevyřeší, ale stavy jelení zvěře snížit může. Bude méně zvěřiny
na stolech a myslivci budou platit menší pokuty majitelům a nájemcům pozemků.

Máte také obavy z přemnožení vlků v ČR?
Ne nemám. Měl jsem obavy z přemnožení prakticky všech zákonem chráněných i pronásledovaných druhů
nepůvodní zvěře, ale státní kasa dala vydělat spoustě lidí a nejinak tomu bude s vlkem. Takže teď vlka
považuji za problém státu, ne myslivců, ovcí nebo napadených osob. Způsob výpočtu výše škody je uveden
ve vyhlášce č. 360/2000 Sb. Myslivci disciplinovaně dodržují zákon, ať je, jaký je.

Co radíte lidem, pro případné setkání s vlkem?
Takové zimy, aby vlci strádali a lovili ve smečkách, tady nemáme. Pokud však nocujete v zimně na sněhu,
tak bych udržoval oheň, nechcete-li přijít o zásoby na snídani. Zmiňuji se o tom, že takové lidi znám. A i na
nás od hřbitova na Slovensku volali, nechoďte do hor, jsou ta jen vlci a rysi. Procento takových lidí je však
tak mizivé a zpravidla jsou poučeni a někdy i připraveni.

Můžete nám sdělit jakékoliv zajímavosti k tématu vlci v ČR?
Téma vlk otevírá kapitolu střídání populací. V roce 1975 byli v naší honitbě u Sedlčan přemnoženi zajíci a
ondatry pižmové, ale divočák se prakticky nevyskytoval a jelení zvěř už vůbec. V přemnožených populacích
kratší vzdálenost mezi jedinci usnadňuje přenos chorob. Zejména, když ty choroby nejsou propsány
v genetickém kódu a má se tak teprve stát. Proto laboratorní nemoci vypuštěné v Austrálii za účelem snížení
stavů přemnožených králíků spolehlivě snížily hustotu populací hlodavců i u nás. Myši se přemnožily poprvé
v roce 2020 a tato kalamita již pominula. Existuje hypotéza, že místní myši se na tularémii a myxomatózu již
adaptovaly, avšak dovozem divokých králíků z Austrálie se dovezla i modifikace nemoci, která tam za 70 let
vznikla, a na tuto modifikaci naše myši nebyly odolné. Chtělo by to prověřit a nechat se inspirovat
z hygienických kontrol na hranicích USA.

Co by jste vzkázal našim čtenářům?
Vlk, jako téma článku, se stočilo k populacím a ty zase k záměně závislosti na přírodě k ochraně přírody.
Tato záměna by měla být nahlížena ze širšího úhlu. Například ve Finsku, kde o vlky není nouze, jsem slyšel
stížnosti, že myslivci se přestali živit lovem a stali se napůl ochranáři – viz https://www.youtube.com/watch?
v=48WVFAJziyc. Vlastníci stád mají problém, ale na ochraně vlka to nic nemění.
Od vlků se můžeme učit, s jakou vynalézavostí loví přemnoženou populaci, protože je to viditelné. U virů to
viditelné není, soudě podle neustálého vyhlížení konce obtíží s restrikcemi. Dokud je populace přemnožená
nebo krmená, vir, myš nebo vlk si cestu k růstu populace najdou.
Ještě je zde otázka, zda by se přemnožená populace vlků dala odlovit. V citovaném videu z Finska se tvrdí,
že ne. ČR je jediným státem na světě, o kterém vím, že zlikvidovalo africký mor prasat. Ale asi ne nadlouho,
protože je 30 km od našich hranic a příhraniční okresy již platí zástřelné. Problém přemnožené populace řešit
v úplném začátku v jednom okrese, což není případ kormoránů, nebo virů. A vlci jsou jim blízko svou
pohyblivostí a schopností žít v skrytu.
Nevybízím k lovu vlků, i když ke kontrole jejich populace za pár let stejně dojde jako u kormorána.
S nástupem populací velké zvěře jako prase divoké, zvěř jelení a daňčí, se logicky dostavili i velcí predátoři
a vlk není poslední. Když se bojím, stačí do přírody nechodit. Avšak město problém nástupu nových populací
nezmenší. Končím tedy doporučením vyřešit si své strachy ve své kompetenci. Většina myslivců to řeší tím,
že neinformují, s čím se v honitbě potkají, i když by mohli žádat milióny Kč na ochranu zahlédnuté zvěře.
On to stejně někdo udělá.

Pane docente, velmi moc Vám děkuji za Váš čas a rozhovor s Vámi. 

Text: Iv. Nikitinská 

Foto: Caninest – Wolf, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=56698550, mir foto pixabay

 


 

Lze v našich lesích potkat vlka?