Anička

Skutečný příběh o KRÁSNÉ A STATEČNÉ ANIČCE

"Žili jsme poklidný život do doby, než naše starší 8letá dcera Anna Marie, začala mít vysoké horečky. 

V dubnu, v loňském roce 2022 dne 9.4. začal nekonečný boj. Dcera měla vysoké horečky celých 11dní, k tomu rýmu doprovázející slabým kašlem. Na pohotovost i k dětské lékařce jsme jezdili po celou dobu, kde nám nabrali jen CRP, který bylo vždy nízké a tak nás poslali domu s tím, že to je jen ,,viróza". Od prvního okamžiku se nám to nezdálo, věděli jsme, že je něco v nepořádku, ale pořád jsme doufali, že se to zlepší. Anička byla po celou dobu bledá, na stehně měla velikou modřinu. Desátý den se dceři zvětšila uzlina na tváři a po tel. domluvě s naší dětskou MUDr., bylo podezření na příušnice. Tentýž večer jsme opět vyrazili na pohotovost a to se nepotvrdilo. Byla nám tam 2× odebrána krev z prstu a přístroj měl poruchu. Jeli jsme domů s nepořízenou. Následující den, dne 21. 4. 2022 jsme dorazili k dětské MUDr. na kontrolu, kde měla Anička opět vysokou horečku, odebrala se poslední krev z prstu a bylo zjištěno, že má nízký počet hemoglobinu. Okamžitě nás poslali na příjem do Mladé Boleslavi. Odebrali nám po dlouhých 11 dnech KO, udělali SONO břicha a během 2 hodin se zjistilo, co se děje… " - Lenka, maminka Aničky 


„Vaše dcera má akutní leukémii"- vyslechli rodiče osmileté Aničky přesně před rokem.

"Byl to šok, obrovská rána pro nás, která se nedala slovy vyjádřit. Následoval převoz do motolské nemocnice a spustilo se kolečko nejrůznější zákroků: kostní dřeň, lumbální punkce, kortikoidy a chemoterapie. Anička přestala chodit a jíst...Měla silné křeče v bříšku a nožičkách. Od začátku léčby polykala prášky, ale jak se stupňovali chemoterapie, kde jí nebylo vůbec dobře (zvracela),už to nešlo dostat do sebe. Psychika se podepsala a tak nám doktoři museli zavést sondu, kvůli lékům, aby to pro ní bylo jednodušší. Anička se nám začala psychicky vypínat, protože to už nezvládala,  poté psychické stránce. Bylo podezření na epilepsii, která se zaplať pán bůh nepotvrdila." - Lenka Mašlarová, maminka Aničky.

Příběh statečné Aničky má po roce léčby další pokračování: 

„Dnes je to přesně 2 týdny, kdy si Anička zlomila nožičku, aniž bychom o tom vůbec věděli. Stalo se to nešťastnou náhodou, když se chystala zrovna spát. Nakopla se o postel a ani se o své bolest nezmínila. Myslela si, že bolest odezní. Možná i proto, že je zvyklá na bolest daleko větší.
Další 4 dny poté, chodila zvláštně a my to přisuzovali léčbě. Ráno, v den kontroly, už nemohla na nožičku ani došlápnout bolestí, jak to bolelo a moc plakala. Paní doktorka nás poslala ihned na rentgen a tam už se zjistilo, že Anička má zlomený kotník. Anička se nám svěřila, jak se to stalo.
Byli jsme zaskočeni tím, jak to statečně dokázala zvládnout. Když nám dávali sádru ani neplakala, je to prostě bojovnice a může nás co učit!
Sádru máme mít na 3-4 týdny. Blížíme se v současné době do udržovací léčby, kde nás čekají kortikoidy a pár chemo ještě, " popisuje další trápení Aničky její maminka.

27.8.2023 
"25. května jsme šli do udržovací léčby, kde vlastně se ruší nízkobakteriální dieta a je to už víceméně "rozvolněné", ale my jsme ještě stále byli obezřetní, protože jsme měli zaveden CŽK. Kontroly byli jednou za týden a my si konečně užívali to, že můžeme být v klidu doma. Byla potřeba, aby Anička absolovovala i rehabilitace takže jsme to spojovali s kontrolou pokaždé. Už jsme se těšili na školu, spolužáky.... tím pádem nám museli zavést porta a vyjmout CŽK.

Jenže chvíli poté přišel zásadní zvrat! Dne 16.8. Aničku čekala lumbální punkce a ještě tentýž den nám bylo oznámeno to, co nechcete slyšet!!! "Vrátilo se Vám to a budete muset podstoupit transplantaci kostní dřeně."
...
Boj začal.
Aničko, všichni na Tebe moc myslíme a přejeme Ti ŽIVOT, brzké a plné uzdravení. A pak už stálé zdraví, štěstí, lásku, humor, kamarády a splnění všech Tvých krásných přání. 

Sdílet na Facebooku  Sdílet na Twitteru