Před rokem jsme na akci AVALONE poznali nádhernou, křehkou, jemnou vílu. V té chvíli jsme ještě netušili, kolik síly, odhodlání, bojovnosti a moudrosti, se v takové jemné, drobné bytosti, může skrývat. Poté jsme poznali. A zůstali jsme ohromeni.
Po půl roce jsme Terku povolali do našeho týmu bojovníků Avalone. Poprosili ji, zda nás nechce posílit, šířit s námi pomoc, naději, odvahu a prevenci proti popáleninovým úrazům. Okamžitě přišla její jasná odpověď. Myšlena v mírně humorném duchu, ale naprosto vážně.
„Jsem poctěna pozvánkou a jsem připravena bojovat za lepší svět a pomáhat všem potřebným."
TERKA MARKOVÁ Věk: 16 let. Ve třech letech na Terce vzplálo oblečení. Transplantace kůže na celé ruce, na krku.
„Popálenina je skvělé měřítko na lidi. Díky ní dokážete poznat, jací lidé opravdu jsou.
Když se člověk dívá na televizi a pozoruje tam, co se kde ve světě komu stalo, tak si říká, že jemu se to přeci stát nemůže…
Já si hrála s mým bráchou na indiány, když se mi to stalo. Byli mi asi tři roky. Měli jsme venku postavené týpí a v indiánských oblečkách s třásněmi jsme vesele pobíhali kolem ohně. Takhle jsme si chvíli hráli a pak jsme se rozhodli, že si půjdeme chvilku hrát na pole, které máme hned vedle zahrady. Když jsme si hráli na poli, tak od ohně zafoukal vítr a na mě přistála jiskra, která na mých třásních vzplála. Pamatuji si, že jsem se rozkřičela a běžela k rodičům. Můj taťka mě okamžitě povalil na zem, aby oheň uhasil. Když mě uhasil, okamžitě jsme nasedli do auta a jeli do nemocnice, kde mě vrtulníkem poslali do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Celou cestu jsem byla v bezvědomí. Jediné, co si z celé cesty pamatuji je, že jsem se probrala v sanitce, kde na mě mluvila moc milá paní, asi doktorka nebo sestřička, a říkala mi, že všechno bude dobré. Poté jsem několik měsíců strávila v nemocnici a během let několik měsíců v lázních.
Zatím jsem měla neuvěřitelné štěstí na lidi ve třídě. Jak na základce, tak i teď na gymplu, jsem chytla partu fakt skvělých lidí, kteří mě neustále podporují a jsou pro mě obrovskou oporou. Ano, bohužel se občas setkám i s posměšky a snadné to opravdu není. Naštěstí mám rodinu i kamarády za kterými můžu kdykoliv přijít a oni mi pomůžou. I když není snadné, když vám někdo nadává, tak si prostě musíte uvědomit, že ty kecy říkají víc o člověku, co je vypustí z pusy, než o vás samotných.
Ale i přes to všechno, když se mě někdo zeptá, jestli bych to ze svého života vymazala, kdybych mohla, má odpověď bude jasná. Ne. Nikdy bych to ze svého života nevymazala, protože jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré a já díky tomu poznala spoustu skvělých lidí a ta zkušenost mě činí tím, kým jsem. A nedokážu si představit, že bych vymazala samu sebe."
Terezka se hned pustila do boje. Začíná osobně pomáhat dalším popáleným dětem, šíří prevenci, preventivní kampaň PÁLÍ!. A to je stále jen začátek.
Neobyčejný a krásný příběh přátelství, podpory a pomoci. Terezky třída, kvinta Nová Paka.
http://pali.avalone.cz/news/99/50/Kvinta-Nov%C3%A1-Paka/d,Template1200-news-detail-kampan
"Živly jsou velmi mocné, z vlastní zkušenosti velmi dobře známe vodu, jak v její kráse, tak v její neúprosnosti. Následky krutosti ohně známe ze svého okolí, a proto podporujeme kampaň Pálí nás to taky."- Terezky kamarádi a bratr - Raftová reprezentace ČR
Terko, DĚKUJEME! Je nám ctí. Kapitánko Marková!